Snaha o duchovnost
Někdy se můžeme snažit sebevíc, abychom dosáhli svého cíle, a nestačí to. Nesnažme se za každou cenu, ale především konejme to, co je třeba, jinak je těžké něco v sobě změnit a vyrovnat. Snaha je usilování - což vědomí často odvádí od necht...ěné přítomnosti ke chtěné budoucnosti. Chtěli bychom už prožívat harmonii, ale dostatečně jsme nepřijali celistvost přítomnosti, nepochopili jsme příčiny toho, co se odehrává v naší duši. Snaha je možná první promotor duchovního vývoje, který je potřebný v začátcích, ale později, když stojíme pevně na vlastních nohou a můžeme jít sami bez opory, bychom usilování o růst měli odložit jako nepotřebnou berlu. Pokud tak včas neučiníme, naše snaha se stává konstruktem a pastí ega, které chce žít jen pro zářivou slávu budoucnosti a odmítá chyby a stíny minulosti. Nikoliv cíl v budoucnosti nebo vytěsnění minulosti, ale cesta a život v bdělé přítomnosti, je podmínkou k dosažení harmonie protikladů a vyrovnání negativních, nechtěných a nepřijatých kvalit uvnitř naší bytosti.
Ivo Leinveber