Žena je měsíční, Muž je slunce - Vztahy a láska
14.12.2011 13:41
Žena je měsíćní, zářící temnota, tvůrčí, ničivá, přitahuje, je pasivní, přijímající.
Muž je slunce, svítí, dává strukturu stvořenému, je přitahován, aktivní, dávající.
Co se muž naučil v době patriarchátu, naučil se přijímat, nejen to, naučil se brát všechno i cokoli. Přivedl to k destrukci, naučil se vytěžit. Vytěžit, Zemi, stát, firmu, zaměstnance, manželku, děti, partnerku, milenku. Naučil se bát se sám sebe, svých krajností. Naučil se hlídat se před vytěžováním. Všude vytvořil kontrolní mechanismy, kterými hlídá sebe i druhé aby nevytěžovali tak okatě a příliš aby zbylo i na něj Naučil se myslet na sebe dvěstěprocentně. Všechno je
moje a když ne, tak za to někdo jiný může.
Co se naučila žena v patriarchátu.Naučila se dávat, naučila se dávat i samu sebe a všemi způsoby. Přivedlo jí to k estrukci, naučila se nechat zotročit. Nechala se zotročit a vytěžit v práci, ve společnosti, v manželství, v rodině, v sexu, v citech. Naučila se nepoznat hranice sebe, naučila se nebýt pro sebe ničím. Naučila se kompromisům, ustupovala a ustupovala až jí nezbylo nic, tak rozdala své sebevědomí, své tělo, svou mysl. Naučila se na sebe myslet nulaprocentně. Nic není moje, všechno někomu patří a vždycky je to moje chyba.
Muži to pojali globálně. Naučili se vytěžovat i jeden druhého, i celé národy. Naučili se zotročovat všemi možnými způsoby.
Ženy to pojaly globálně. Naučily se potírat sebevědomí i jedna druhé. Naučily se přesvědčovat o tom podivnou morálkou i celé národy žen. Vrcholem destrukce vztahů je, že už jsou ženy, které zotročují národy a muži, kteří jsou obětmi všude jako ženy.
od uživatele Ester Davidová Regresní Terapeut dne 7. prosinec 2011 v 13:13
Žena je měsíćní, zářící temnota, tvůrčí, ničivá, přitahuje, je pasivní, přijímající.
Muž je slunce, svítí, dává strukturu stvořenému, je přitahován, aktivní, dávající.
Co se muž naučil v době patriarchátu, naučil se přijímat, nejen to, naučil se brát všechno i cokoli. Přivedl to k destrukci, naučil se vytěžit. Vytěžit, Zemi, stát, firmu, zaměstnance, manželku, děti, partnerku, milenku. Naučil se bát se sám sebe, svých krajností. Naučil se hlídat se před vytěžováním. Všude vytvořil kontrolní mechanismy, kterými hlídá sebe i druhé aby nevytěžovali tak okatě a příliš aby zbylo i na něj Naučil se myslet na sebe dvěstěprocentně. Všechno je
moje a když ne, tak za to někdo jiný může.
Co se naučila žena v patriarchátu.Naučila se dávat, naučila se dávat i samu sebe a všemi způsoby. Přivedlo jí to k estrukci, naučila se nechat zotročit. Nechala se zotročit a vytěžit v práci, ve společnosti, v manželství, v rodině, v sexu, v citech. Naučila se nepoznat hranice sebe, naučila se nebýt pro sebe ničím. Naučila se kompromisům, ustupovala a ustupovala až jí nezbylo nic, tak rozdala své sebevědomí, své tělo, svou mysl. Naučila se na sebe myslet nulaprocentně. Nic není moje, všechno někomu patří a vždycky je to moje chyba.
Muži to pojali globálně. Naučili se vytěžovat i jeden druhého, i celé národy. Naučili se zotročovat všemi možnými způsoby.
Ženy to pojaly globálně. Naučily se potírat sebevědomí i jedna druhé. Naučily se přesvědčovat o tom podivnou morálkou i celé národy žen. Vrcholem destrukce vztahů je, že už jsou ženy, které zotročují národy a muži, kteří jsou obětmi všude jako ženy.
Teď je to jinak.
Všichni jdeme do svých přirozených pozic Ty jsou všude napsány ale nevidíme je. Neumíme je žít. Učíme se to znova.
Všichni jdeme do svých přirozených pozic Ty jsou všude napsány ale nevidíme je. Neumíme je žít. Učíme se to znova.
Ženy se učí být :
Žena je měsíćní, zářící temnota, tvůrčí, ničivá, přitahuje, je pasivní, přijímající Učí se být sama sebou, plnohodnotnou, učí se stát si za svým, být celá a trvat na své celistvosti. Trvat a udržet si své sebevědomí, v sobě, v rodině, veřejně, všude. Hlavně ve vztahu k muži, ke svému protipólu.
Otevřely jsem si své Bohyně samy v sobě. Teď je třeba je ustát vně nás. Ve všech vztazích kterými procházíme.
V rodině, která nás posílá do blázince. V práci, kde si klepou na čelo.
Ztrátu podivných přátel, kteří si chodili brát a nic nedávají. Těch, kteří si nechali sloužit a nedávali protiváhu.
Žena je měsíćní, zářící temnota, tvůrčí, ničivá, přitahuje, je pasivní, přijímající Učí se být sama sebou, plnohodnotnou, učí se stát si za svým, být celá a trvat na své celistvosti. Trvat a udržet si své sebevědomí, v sobě, v rodině, veřejně, všude. Hlavně ve vztahu k muži, ke svému protipólu.
Otevřely jsem si své Bohyně samy v sobě. Teď je třeba je ustát vně nás. Ve všech vztazích kterými procházíme.
V rodině, která nás posílá do blázince. V práci, kde si klepou na čelo.
Ztrátu podivných přátel, kteří si chodili brát a nic nedávají. Těch, kteří si nechali sloužit a nedávali protiváhu.
Muži se učí být:
Muž je slunce, svítí, dává strukturu stvořenému, je přitahován, aktivní, dávající.
Učí se vnímat ty kolem sebe, učí se o vyrovnání. Učí se, že existuje i jiná pravda než ta jejich a teprve obě dohromady jsou skutečnost, realita, přítomnost. Učí se v práci, že žena je rovnocenná, rovnoprávná jemu. Učí se na ni brát ohled protože tu je. Učí se ve vztahu být rovnocenný a učí se dávat a nebrát. Učí se ptát a nabízet. I když se diví, protože si myslel, že ženy to dělají přece dobrovolně, nikdo je nenutil aby dávaly, jen to stačilo využít. A ono je to úplně jinak.
Žena se učí přijímat jen tak, protože je Bohyně, patří ji Vesmír a příjímat je pro ni přirozené.
Tohle se učíme moji milovaní.
Tohle je náš úkol. Teprve když budeme přirození, vědomí a milující, tak bude Vesmír náš a my jeho.
To je splynutí s Vesmírem.
Tomu se učíme v každém okamžiku svého života. Teď a Tady.
Muž je slunce, svítí, dává strukturu stvořenému, je přitahován, aktivní, dávající.
Učí se vnímat ty kolem sebe, učí se o vyrovnání. Učí se, že existuje i jiná pravda než ta jejich a teprve obě dohromady jsou skutečnost, realita, přítomnost. Učí se v práci, že žena je rovnocenná, rovnoprávná jemu. Učí se na ni brát ohled protože tu je. Učí se ve vztahu být rovnocenný a učí se dávat a nebrát. Učí se ptát a nabízet. I když se diví, protože si myslel, že ženy to dělají přece dobrovolně, nikdo je nenutil aby dávaly, jen to stačilo využít. A ono je to úplně jinak.
Žena se učí přijímat jen tak, protože je Bohyně, patří ji Vesmír a příjímat je pro ni přirozené.
Tohle se učíme moji milovaní.
Tohle je náš úkol. Teprve když budeme přirození, vědomí a milující, tak bude Vesmír náš a my jeho.
To je splynutí s Vesmírem.
Tomu se učíme v každém okamžiku svého života. Teď a Tady.