Úryvek z knihy víra v život
Začínám hledat vysvobození. Že by mě princ na bílém koni vyslvobodil od prince na bílém koni, který nic netušící vláčí mě všude s sebou. Ne takto to nejde. Klíč od zámku mé cely mám v ruce já. Držím ho pevně a bojím se ho použít. Srdce se mi svírá při tom pomyšlení, že bych měla naplnit myšlenky , které mi letí hlavou. "Sbohem má lásko." "Už víc nechci být vězněna svými city a mučena tvým nezájmem." "Chci žíííít. Mít křídla, létat v oblacích a spolu s tebou věřit v život. To ale nejde máš jinou víru. Proto víc než kdy jindy snažím se rozluštit kód v mé hlavě. Opět to nedokážu. Strach z bolesti a samoty je čím dál větší. Vím ... nemám se ráda, ale myslela jsem ... že se to společně naučíme. Já vím nemám právo po tobě něco takového chtít. Nemám právo na nic vůči tobě. Jsi svobodná bytost a tak to taky zústane. Přes všechnu moji bolest je pro mě nejdůležitější, aby jsi zustal sám sebou a byl svobodný. Nebudu posuzovat tvůj život ani tebe. Nemám tvé prožitky a nikdy bych tvůj příběh nepochopila. Možná někdy až budu umět víc milovat pochopím. Možná až má víra v život bude oprvdová přestanu se bát. Možná až příjde ten který řekne chci být s tebou prosknou pouta na mých nohou a já budu moci zase kráčet dál. A ten někdo bude v mém srdci i v mé duši a budu to já ... já sama sobě jednou uvolním ta pouta, já věřííííííííííííím.