Mýtus mléka
Mléko je spojeno s mnoha mýty: „Bez mléka není vápníku“, „Každé dítě potřebuje (kravské) mléko“, „Mléko je zdravé“, atd. Když se nad tímto podrobněji zamyslíme, zjistíme, že více než s pravdou má toto co do činění s mohutnou reklamou mléčného průmyslu v posledních desetiletích. Jen např. Švýcarsko vyprodukuje 3.000.000.000 kg (= 3 miliony tun) mléka – toto má na svědomí úsilí mléčného lobby. Zda-li je mléko zdravé nebo ne: musí být zkonzumováno. A to za každou cenu. Tento text neobsahuje žádná nová fakta, nýbrž se pokouší dát přehled o všem, co bylo doposud nashromážděno o mléku a to zejména ty fakta, jež reklama zamlčuje.
Přírodní zákony
V přírodě není plánováno, že by zvíře (či člověk) konzumovalo mléko cizího živočišného druhu. Člověk je jediný živočišný druh, jež po ukončení svého vývoje nadále požívá mléko. Dokonce považuje tuto „zvrhlost“ za životní nutnost. Mléko každého živočišného druhu není jen speciálně určeno pro daný živočišný druh, ale také mění svoji strukturu spolu s růstem každého mláděte. To znamená, že v prvních šesti, či devíti týdnech života má pro kojence mateřské mléko složení, jež je pro něj ideální, to znamená, že se plně přizpůsobuje požadavkům kojence s ohledem na jeho vývoj. Toto nedokáže žádné jiné, než lidské mateřské mléko a nedá se nahradit mlékem žádného živočišného druhu. Pro lidský organismus je mléko cizího živočišného druhu cizorodá látka, proti které se často brání alergiemi a různými nemocemi (zahlenění, chronická rýma, astma, cysty, nádory…) Alergie se však málokdy spojují s konzumací mléka, proto se považují za nevyléčitelné a pouze se potlačují různými léky (antihistaminika apod.) Zvířecí mléko je primárně určeno pro výživu a růst jedince daného živočišného druhu. Jako příklad nejdříve uvedeme obsah bílkovin v mléce; zvířecí děti znásobují svoji váhu velice rychle a ve velice krátkém časovém období. Pár příkladů: Králičí mléko obsahuje 10,4 % bílkovin; králíci svoji váhu zdvojnásobí během 6 dnů; kočičí mléko obsahuje 7%, váha koťat se zdvojnásobuje během 9 dnů, kravské mléko obsahuje 3,3 % bílkovin, tele zdvojnásobí svoji váhu během 47 dnů; mateřské mléko obsahuje 1,2 % bílkovin, kojenec zdvojnásobí svoji váhu během 180 dnů. V průběhu prvního roku se z telete stane velká kráva, jež váží několik set kilogramů; která lidská maminka toto čeká od svého dítěte? Kravské mléko je určeno pro růst telete: rychlý růst, pevná výstavba kostí, avšak nevalný rozvoj mozku a rozumu. Kvůli rychlému růstu obsahuje tudíž kravské mléko 4 – 5 x více vápníku, než lidské mléko. Kravské mléko obsahuje v průměru mnohem více minerálů a bílkovin, než lidské. Toto umožňuje rychlý růst telete, což bylo ve volné přírodě nutné pro přežití. U lidských dětí je však vývoj zcela jiný. Jsou dlouho ve spojení s matkou a není nutný rychlý vývoj kostního skeletu, zato se však rychle vyvíjí mozek. Proto také obsahuje lidské mateřské mléko skoro dvojnásobné množství mléčného cukru, než kravské. Mléčný cukr (laktóza) je nutný pro vytváření Myelinu. Tento je nezbytný pro to, aby se okolo nervových vláken během růstu vytvořil ochranný obal. Příliš málo laktózy může tedy narušit vývoj nervového systému a mozku. Tento příklad měl jen ukázat, že není mléko jako mléko. Složení mléka je tak individuální, jako požadavky jednotlivých živočišných druhů. Kráva musí porodit tele, dříve než může dávat mléko. Pro maximálně možný profit jsou dojnice ročně (uměle) oplodněny a během březosti jsou dále dojeny až do dalšího porodu telete. Samotný porod telete se stává v dnešních „fabrikách se zvířaty“ stále více problematičtější. Proč? Vzniká problém co s narozenými telaty. Skoro všechna jsou matce odňata krátce po porodu. Kráva je po porodu dlouhé dny nešťastná, bučí a hledá své tele, protože její mateřské pouto k teleti je velice silné. Všechny telata (býčci) a i většina telat (krav) je zabita pro své maso. Jen ve Švýcarsku je ročně zabito 300.000 telat ve stáří 3 – 4 měsíců. (V ČR je to pak cca 31 000 kusů). „Dojivost“ krav byla především v posledních desetiletích silně zvýšena. Dnes některé druhy dojnic dokáží za jediný rok nadojit 6000 – 8000 litrů mléka. Toto vede k mnoha onemocněním u krav (zejména zánětům vemene), které jsou léčeny medikamentózně. Také složení mléka je díky tomuto způsobu chovu dnešních „vysoce výkonných strojů“ (bohužel krávy jsou za stroje dnes považovány a takto se s nimi také zachází) silně pozměněno. Za pár roků klesne počet nadojených litrů mléka tak, že kráva musí být z hospodárných důvodů zabita.
BIO Mléko:
Mnohokrát byla jako alternativa doporučována koupě biologického mléka, či výrobků z něj. Ovšem zapomíná se na to, že také „BIO mléko“ pochází od krav, jež jsou tak chovány, že jsou velmi náchylné k nemocem a jsou také nuceny dávat nepřirozeně mnoho mléka. BIO zemědělec také přemýšlí hospodářsky, tudíž musí ročně krávy (uměle) oplodňovat, jinak by klesala dojivost krav a také je odkázán na odběr telecího masa. Ano, ta „šťastná“ telata BIO zemědělců jsou větišnou pár hodin po porodu odebrána matce. Po několika měsících jsou zabity a jeho maso je dodáno jako BIO maso na trh, či jsou rovnou prodána na klasická jatka.
Život telat
Telata jsou krmena nepřirozeným krmivem (sušené mléko, antibiotika, hormony, vitamíny) a jsou umístěna do teletníku, jehož velikost je jen o něco větší než jsou ony sami a kde tráví svůj krátký a bolestný život. Jejich krmivo neobsahuje často úmyslně žádné železo, aby telecí maso zůstalo bledé, jak žádají konzumenti. Toto přirozeně vede u telat k jejich anémii (chudokrevnosti), jež se projevuje u telat tak, že používají jakýkoliv způsob k jejímu zmírnění. Zkoušejí pít svoji vlastní moč, aby alespoň do těla dostali trošku železa. Toto je jim však znemožněno umístěním do tak úzkých boxů, kde se nemohou otočit. Mříže jsou navíc obaleny plastikem, či gumou, aby je nemohly olizovat a tak získat železo. Tolik tedy k mléku, mléčným výrobkům a jejich skutečné „ceně“.
Zdravotní aspekty mléka
Dnešní mléko je spoluzodpovědné za vážné zdravotní problémy jeho konzumentů. Rovněž také patří k nejznámější potravině na kterou vzniká nejvíce alergických reakcí a to od skrytých až po zjevné (trávicí potíže, mléčné ekzémy apod.) I přes tato fakta však neustále tvrdí producenti mléka, že je nezbytnou součástí výživy a základní potravinou. Pokud by tomu bylo tak, potom by museli být lidé, jež se živí čistě rostlinně (=vegáni) dávno mrtví, či přinejmenším nemocní. Uznávaná autorita a odborník na výživu Dr. Claus Leitzmann z university v Giessenu formuloval následující fakta:
„Studie s vegány, jež byly prováděny po celém světě ukazují, že jsou vegáni v průměru zdravější než ostatní populace. Tělesná hmotnost, krevní tlak, hladina cholesterolu, funkce ledvin, stejně jako zdravotní stav jsou v normálním stavu. Vedle těchto pozitivních aspektů vegánský styl života méně ničí životní prostředí (odpad a metan z živočišné výroby), ale tímto také může být částečně snížen počet zvířecích chovů, transportů zvířat a trápení zvířat. Za předpokladu, že by všichni lidé žili vegánsky, či vegetariánsky, odpadla by potřeba chemizace, používání hnojiv, pesticidů a biocidů v zemědělství, zlepšil by se stav životního prostředí (např. chov s 20 000 prasat spotřebuje tolik vody co jedno střední město) a v neposlední řadě by se velmi podstaně zlepšil zdravotní stav obyvatel. Je nutné se tímto aspektem zabývat a využít jeho potencionální možnosti.“
I konvenční medicína již oficiálně hovoří o nemocech, za něž je zodpovědná konzumace mléka. Mezi ně patří např.: různá srdeční onemocnění, šedý zákal (při nesnášenlivosti mléka), neurodermitis (svědivá vyrážka na kůži; chronické onemocnění), rakovina prostaty a ledvin, Parkinsonova choroba, diabetes (především pokud je kojenec krmen kravským mlékem). Snad každý také jistě na sobě pozoroval zahlenění při vyšší konzumaci mléka a mléčných výrobků, jež může vyústit až v různé nepříjemné zdravotní potíže typu zahlenění nosních dutin, či chronické rýmy. Příjem mléka a mléčných výrobků má rovněž prokázaný vliv na zhoršování astmatu. Mléko rovněž vytváří povlak na střevních stěnách, který narušuje absorpci vitamínů a minerálů, přijatých potravou. Jak bylo dokázáno, nadbytek mléka, ale i masa a vajec ve stravě snižuje sexuální přitažlivost muže a ženy, potenci, u žen je pak mléčný tuk, nahromaděný v okolí pohlavních orgánů možnou příčinou neplodnosti. Velmi alarmující je ten fakt, že mléko se podílí na vzniku cyst, či dokonce nádorů prsu, plic, či vaječníků. Proč má mléko takové nepříznivé zdravotní následky?
Mnoho onemocnění, jež se dávají do souvislosti s konzumací mléka, mají co do činění s lidským imunitním systémem. Imunitní systém se snaží cizí živočišnou bílkovinu, jež pochází z kravského mléka, v těle „zneškodit“. Toto je mu navíc znesnadňováno tím, že každá kráva má svoji vlastní mléčnou bílkovinu, jež není absolutně shodná s bílkovinou jiné krávy. Tyto různé bílkovinné molekuly jsou v mlékárně smíchány. K tomuto se navíc přidá dodatečné zpracování mléka (homogenizace a pasterizace), jež bílkovinu dokonale denaturuje (tzn. zbaví přírodních vlastností). Imunitní systém tudíž nemá šanci zaměřit se na jednu cizorodou bílkovinu, ale musí se snažit eliminovat mnoho rozličných molekul. U citlivých osob např. u kojenců toto vede často k okamžitým reakcím jako jsou průjmy, bolest bříška, otoku lymfatických žláz a jiným. Méně citlivé osoby zatěžují skrze konzumace mléka svůj imunitní systém, tudíž je zbytečně oslabený nebo jednoho dne může začít reagovat autoimunitně (= začne napadat tělu vlastní látky). Imunitní systém je pro celý lidský organismus životně důležitý a díky takovému zatížení a oslabení může vyvolat, či zhoršit moho nemocí.
V knize „Schachmatt den Allergien“ je tato problematika shrnunta tímto závěrem: Vypuštění mléka a mléčných produktů nebo všeobecně živočišných bílkovin je pro kojence, děti, či dospělé nutnost, pokud se chtějí zbavit alergií, či předejít jejich vzniku. V opačném případě není zvláštností, že stále více lidí je alergických, či náchylných k nemocem. Nejenom alergici, ale také kojící a těhotné ženy by se měly vzdát mléka a mléčných produktů, pokud chtějí účinnou profylaxi před alergií a nemocemi svých dětí ale i samotných. Další aspekt: s růstem prvních zoubků se zažívací trakt kojence pomalu začíná přeorientovávat z příjmu mateřského mléka na pevnou stravu. Na tomto je jasně vidět, že člověk není určen k tomu, aby byl celý život kojencem a již vůbec ne k tomu, aby přijímal mléko v dospělém věku. Je to dáno tím, že u dospělých v žaludku chybí, či je kritický nedostatek enzymu laktázy, jež je nutný k trávení mléčného cukru (laktózy). Lidé vědí z dnešních médií mnoho o „prospěšnosti hodnotného přírodního produktu“ avšak pokud má dojít ke zveřejnění skutečně objektivních informací, média se zdráhají. Ve Švýcarsku trpí okolo 7 % populace nedostatkem laktázy. Toto je v protikladu k ostatním zemím relativně malé číslo z toho důvodu, že švýcarské děti konzumují hojně mléko a mléčné výrobky. Díky tomuto švýcarské děti také velmi často trpí alergiemi a různými nemocemi z oslabení imunitního systému. Co se týče ostatních zemí, pak v Indii je 50 % populace, které chybí, či má nedostatek enzymu laktázy, v Japonsku 85 %, Thajsku 90 %. V ČR se toto číslo odhaduje na 30 %. Počet lidí, jež trpí skrytou, či zjevnou alergií na mléko se však pohybuje až okolo 60 %. Mléčný průmysl o tomto však ví. Proto dochází stále více k tomu, že přidává do svých produktů bifidogenní bakterie, které mohou ulehčit trávení. Kde mají tyto bakterie svůj původ? Ve střevech lidských kojenců. Toto se dá nazvat vrcholem absurdity: bifidogenní bakterie se rozvíjí ve střevní flóře kojence a to pouze tehdy, pokud je kojen mateřským mlékem, pokud dostane kravské, neděje se tak. Dále je třeba podotknout, že tzv. bifidobaktérie jsou symbionti spolu s tzv. bakteriemu typu Lactobacillus acidophilus a jedny bez druhých nejsou schopny řádně účinkovat. Drtivá většina bakterií je navíc v žaludku zničena díky jeho kyselému prostředí, jež slouží jako ochranný val proti vniknutí bakterií, přijatých potravou dále do střevního traktu. Pokud se jedná o byznys, vždy člověk najde nějakou cestu, jak ošidit přírodní zákony…
Rovněž byl dokázán vztah mezi kriminalitou mládeže a konzumací mléka, kdy se zkoumalo, zda se výživa mladistvých delikventů lišila od srovnatelných kontrolních osob. Mladiství trestaní konzumovali v průměru 2 x více mléka.
Také mléčný tuk není zrovna bez problémů: kravské mléko obsahuje mnohem vyšší podíl nasycených mastných kyselin, než lidské mateřské mléko. Toto může mít nepřímý vliv na vznik arteriosklerózy. Mnoho vyjádření od různých odborníků ke zdravotní prospěšnosti mléka je velmi sporných. Stále se čeká na konečné výsledky mnoha vědeckých studií ke stanovení jasného závěru. Jedno je však jasné: pozitivní vliv kravského mléka na lidské zdraví, prezentovaného mléčným průmyslem nemá nic do činění se skutečnou realitou.
Zatížení mléka škodlivými látkami
Vedle výše objasněných přírodních zákonitostí okolo mléka zde přichází na řadu další aspekt: stejně jako u masa byly v mléku nalezeny škodlivé látky (PCB, pesticidy, plísně, těžké kovy apod.), jež hovězí dobytek přijímá skrze (ne příliš kvalitní) krmivo ze životního prostředí a které dále přechází do masa a mléka. Maso obsahuje v průměru 14 x více pesticidů, než rostlinné potraviny; mléčné produkty pak 5,5 x více. Potom není nic zvláštního na tom, že žena, která přijímá tyto produkty potravou, se také nacházejí v jejím vlastním mateřském mléce ve vyšších koncentracích a které dále předává svému dítěti. Při početných zkoumáních mateřského mléka bylo dokázáno, že čím více matka jí masa (vč. drůbeže a ryb), vajec a mléka(-ml. produktů), tím více se v jejím mléku nachází škodlivých látek. Studie publikovaná v New England Journal of Medicine ukázala, že i to nejméně hodnotné mléko od vegetariánsky žijících matek je stále lepší, než nejhodnotnější druhy mléka od nevegetariánsky žijících matek (v průměru byl obsah škodlivých látek v mléce vegánsky žijících matek 35 x nižší, než v průměrném mateřském mléce žen, jež komzumovaly maso, mléko a vejce)! Pokud se člověk stravuje rostlinně, je koncentrace škodlivim podstatně nižší, než když rostliny jsou nejprve zkrmeny zvířaty a potom je člověk přijímá prostřednictvím mléka, či masa.
Všeobecně je znám poznatek, že leukemické viry krav mohou být přenášeny mlékem nezávisle na tom, zda je mléko pasterizované, či ne. Je známo, že v oblastech s vyšším výskytem akutní lymfatické leukémie se objevuje rovněž výskyt leukémie u krav. Tato souvislost je významná. Mléčné výrobky mají rovněž spojitost s Hodinsovou nemocí, rakovinou imunitního systému. Kromě toho obsahuje mléko často velká množství pesticidů a antibiotik, které krávy přijímají v potravě. Existuje hypotéza o 50 % možnosti přenosu hovězí choroby spongioformní encefalopatie na člověka, která u krav způsobuje rozpad mozku. Chorobu vyvolává virus Prion, nezničitelný ani teplotou 240 stupňů Celsia. Tato nemoc je dávána do souvislostí s Alzheimerovou chorobu u lidí.
Osteoporóza, vápník, bílkoviny
Tvrdí, že člověk bez mléka nemůže žít, protože potřebuje vápník k prevenci osteoprózy (řídnutí kostí). Z toho důvodu, že můžeme neustále vidět sugestivní tvrzení a reklamy ze strany mléčného průmyslu a mléčné propagandy, zde bude vysvětleno, která fakta mluví proti tomuto tvrzení. Kosti slouží mimo jiné k ukládání a jako zásobiště vápníku. Tímto se také vyrovnáná krevní obraz, když naše strava neobsahuje dostatek vápníku. A protože mléko obsahuje hodně vápníku, je doporučováno mléčným průmyslem a většinou lékařů k výstavbě kostí a zásobení vápníkem. Závěr vypadá logicky. Avšak moderní výzkumy dokázaly naprosto jiná fakta:
Definice osteroporózy, jakožto úbytku vápníku z kostí je trochu nepřesná. Přesněji by měla znít jako pórovatění kostí. Tento proces začíná zhruba po třicátém roce a je přirozeným projevem stárnutí. U žen je tento proces díky menopauze a úbytku estrogenů výraznější. Přirozeně by tento proces neměl mít žádné výrazné následky co do pevnosti a kvality kostí. Ovšem díky tomu, že dnešní strava obsahuje látky, jež příjem vápníku do těla ztěžují, či jej dokonce z těla odvádějí, stav osteoporózy je díky tomu velmi razantě viditelný. K těmto látkám patří kofein, bílý cukr, bílá mouka, fosfor, příjem masných výrobků, mnoho soli, rafinovaných potravin, tzv. fast-food, málo pohybu a především vysoký příjem živočišných bílkovin. Naopak je nízký příjem ovoce, zelenin, luštěnin, obilovin, ořechů, nechemizovaných a nerafinovaných potravin. Při takovéto nevyrovnané stravě dochází k překyselení organismu, které znamená velké nebezpečí a lidské tělo využívá všech dostupných zdrojů k navrácení do normálu. K tomuto používá mimo jiné vápník. Rovněž konzumace cukru, bílé mouky a dalších rafinovaných a „prázdných“ potravin jednak překyseluje organismus, ale také nepřináší do těla žádné užitné látky, tudíž je tělo musí brát ze svých zásob. Stejně tak živočišné bílkoviny silně překyselují organismus. Díky těmto faktorům lidé denně připravují svoje tělo o vápník, ale také o další minerály a vitamíny.
Mléko NEMŮŽE pokrýt potřebu vápníku člověka, protože je samo silně kyselinotvorné. Jeho vápník, díky tomu, že bylo homogenizované a pasterizované, je prakticky nevyužitelný. Navíc; k tomu, aby byl doopravdy vápník v lidském těle vstřebán je potřeba také příjmu hořčíku a to v poměru zhruba 2:1. A největším nepřítelem hořčíku jsou cukr, bílá mouka a rafinované potraviny.
Jinak řečeno: čím více je do těla přiváděno bílkovin a dalších „prázdných“ potravin, tím horší je hladina vápníku v krvi. Úbytek vápníku z kostí je tím větší, čím více je konzumovanáno těchto potravin. Toto je narozdíl od tvrzení o nezbytnosti mléka mnohokrát vědecky podložený fakt.
Toto můžeme prakticky na celém světě potvrdit: osteoporóza se začala vyskytovat u národů, jež konzumovaly mléko a mléčné produkty. USA stojí na špičce konzumace mléka a mléčných výrobků, stejně jako ve výskytu osteoporózy, obdobně je na tom Finsko, Švédsko, či Velká Británie. Eskymáci, kteří přijímají ve své stravě nejvíce vápníku na světě (2000 mg/den z rybích kostí) mají jeden z nejvyšších výskytů osteoporózy na světě vůbec, stejně jako nejvyšší příjem bílkovin, jež činí 250 – 400 gr. na den! K tomuto se váže také jeden mýtus: „Čím více bílkovin ve stravě, tím lépe!“ Kravské mléko obsahuje skoro třikrát více bílkovin, než mateřské mléko. Proč by měl dospělý člověk dostávat takové množství bílkovin, jež vyžadoval pouze ve své nejdůležitejší fázi růstu – v kojeneckém věku? Zásobení bílkovinami z rostlinných zdrojů je zcela dostačující a co více, i bez živočišných bílkovin při pestré stravě je jich více než dostatek. Co se týče obsahu vápníku, není mléko vůbec jeho nejbohatší zdroj. Sezamová semínka obsahují vápníku 6 x více, mák dokonce 12 x více, stejně jako většina zeleniny, ořechů, obilovin a luštěnin poskytne člověku vápníku více než dost, stejně jako hořčíku, jež je nezbytný pro jeho vstřebání.
Oficiální doporučená dávka vápníku je okolo 1000 – 1500 mg. na den. Výsledky, doposud největší a nejdelší tzv. Velké Čínské studie, jež zkoumala stravovací zvyklosti a zdraví Číňanů a které byly shrnuty do obrovského množství fakt, hovoří o tom, že v Číně (rozumějte na venkově) je osteoporóza neznámou nemocí, přesto že obyvatelé prakticky nepřijímají žádné mléko a co navíc, jejich denní příjem vápníku je pod 500 mg. Stejná fakta ukazují i studie na tisících vegetariánů a vegánů. Vegetariáni měli pouze třetinový úbytek kostní hmoty v porovnání s masožravou srovnávací skupinou. Paradoxně u vegánů byl výsledek ještě lepší. I přesto, že vegetariáni a vegáni přijímají mnohem méně vápníku ve stravě, díky tomu, že nekonzumují živočišné bílkoviny a vyhýbají se i cukru, bílé mouce a rafinovaným a chemicky upravovaným potravinám, je z jejich organismu vyplavováno podstatně méně vápníku, než u „normálně“ se stravujících lidí.
Jak navíc dokázaly výsledky posledních vědeckých studií, nemají umělé doplňky vápníku ve stravě žádnou zdravotní užitnost, ba právě naopak byly dokázány přímé souvislosti mezi příjmem těchto preparátů a vzniku vápenatých usazenin v lidském organismu, ucpáváním cév, či hemoroidů.
Ekologické a ekonomické aspekty mléka
K „vyprodukování“ jednoho litru mléka je použito ca. 840 litrů vody, na jeden kilogram jablek 40-60 litrů, pšenice 106 litrů, rajčat 138 litrů. Protože kráva není stroj na mléko, nýbrž živé stvoření, potřebuje pro výživu svého těla také energii, kterou musí získat ze stravy. To znamená: krmivo, která kráva přijímá, není proměněno jen na mléko a maso, jak tvrdí reklama mléčného a masného průmyslu, nýbrž také na teplo, výkaly, moč atd. Stejně jako u masa, také u mléka vzniká silné prohospodařování rostlinných zdrojů, jež se nejdříve zkrmí u krav a potom se „přemění“ na mléko a maso. Aby takové ztrátové hospodaření bylo rentabilní, je průmysl dotován státem, stejně jako mohutnou nabídkou mléčných produktů a reklamou na ně. Dále živočišná produkce zamořuje podzemní vody, jezera, a přehnojuje půdu výkaly z chovů. Dále se také šetří tím, že je dobytek je chován na betonových, či roštových podlahách, telata umisťována do úzkých teletníků. A náklady na léčby pacientů postižených osteoporózou, alergiemi, nemocemi a dalšími problémy díky nadkonzumaci mléka a masa jdou do stovek milionů korun… Už víte, proč je zdravotnictví v krizi?
Alternativy k mléku a mléčným výrobkům
V mnoha receptech se dá mléko nahradit sojovým, rýžovým, kukuřičným či kokosovým mlékem. Dále se dají použít různá ořechová pyré, např. sezamová. Sýr se dá nahradit sojovým sýrem tofu, tempehem, stejně jako jogurt sojovým. Není jednoduché doporučit jednotně univerzální návod, jak nahradit mléko v receptech. Položme si otázku: proč je v právě v tomto receptu mléko použito? Je tam použit jogurt, aby byl pokrm krémovitější? Potom se místo mléka může použít našlehaný banán, či ořechové pyré. Záleží na vaší fantazii. I v České republice lze však s potěšením sledovat, že se rozšiřuje nabídka alternativ k mléku a mléčným produktům (nápoje, dezerty, sladkosti – sušenky, keksy, oplatky apod.) v prodejnách zdravé výživy i supermarketech, jež se dá srovnat i s nabídkou v zahraničních Reformahusech, či prodejnách zdravé výživy.
Shrneme-li to, potom víra většiny lidí v to, že je mléko pro nás vhodné, je neplatná. Kravské mléko je dalece vzdáleno tomu, aby bylo plnohodnotnou výživou lidí. Jeho spotřeba je spojena s jasným rizikem. Mléko totiž samo o sobě změnilo svoji přirozenou povahu. Je tepelně upravováno, homogenizováno, pasterizováno a uměle obohacováno různými přísadami, jako jsou vitamín D. 75 % krav je dnes oplodňováno uměle a narozená telátka jsou často zabíjena, protože jsou pouze vedlejším produktem mléčného průmyslu, který musí vyrábět více mléka pro spotřebitele, kteří jej díky důmyslné reklamě žádají. Současné mléko se velmi liší od toho, které konzumovali naši předkové. S ohledem na prokázaná nebezpečí pro kojence a děti a s tím spojená nebezpečí pro dospělé se doporučuje, aby bylo upuštěno od jeho spotřeby, či jeho spotřeba byla omezena na minimum a to pouze na kysané neslazené mléčné výrobky a kvalitní bio-sýry z ovčího, či kozího mléka. Rovněž, pokud máte možnost získat pokud možno čerstvě nadojené mléko z ekologicky čisté oblasti, jeho občasná konzumace přijatelná. Toto max. 2 x týdně.
Co říci na závěr? Snad jen to, že realita je trošku jiná, než reklama mléčného průmyslu…
Přeloženo z meteriálů Schweizerische Vereinigung für Vegetarismus (SVV) – člena Mezinárodní vegetariánské unie,
Doporučujeme zakoupit knihu „Pravda o mléce“, kterou sestavila a sepsala paní J. Průchová
POZOR : Sýry především tvrdé zůstávájí v organismu ve formě usazeného nasyceného tuku, především v játrech a ledvinách až po dobu 7 let!!!
Citace z knihy „Čínská studie“ :
„Kasein-bílkovina, která tvoří až 80% z celkového množství bílkovin kravského mléka důsledně a silně podporuje vznik a vývoj rakoviny a všech stadií nádorového bujení.“